Kdybyste před staletími zavítali do některé ze slovanských vesnic, lidé by vás tu zřejmě přivítali chlebem a solí. Chléb a sůl byly mezi Slovany již od pradávna považovány za nesmírně cenné a zásadní pro přežití, chléb je zástupcem obilovin, které tvoří páteř našeho jídelníčku, a o důležitosti soli ve stravě, jakožto dodavatele sodíku pro lidský organismus, také asi nikdo nepochybuje, ostatně stačí zhlédnout krásnou a moudrou pohádku s Janem Werichem „Byl jednou jeden král“. Sůl se ovšem využívá i pro jiné účely, než jen pro ty potravinářské. Kupříkladu byste mohli ocenit Epsomskou sůl s vysokým obsahem hořčíku, nasypete jí do lavóru a využijete pro vstřebávání pokožkou skrze vaše chodidla, anebo sůl přidáte do koupele ve vaně. Sůl si také můžeme nasypat do bazénu, a to v různých koncentracích.
Sůl pro solinátor – mořská sůl do bazénu se již řadu let s úspěchem využívá jako náhrada chlorových tablet chlornanu sodného k dezinfekci bazénové vody. Používá se k tomu solinátor- zařízení pro elektrolýzu slané vody, kdy se na elektrodách do vody uvolňují ionty sodíku a chlóru. Jde tedy o chlorovou chemii, pouze je to jiný způsob chlorování vody, který je navíc údajně šetrnější k pokožce (méně se vysušuje) díky antiseptickým vlastnostem soli.
Sůl jako v moři – další možností, jak si osolit bazén, je vytvořit si tu podobné prostředí, jaké se vyskytuje v mořích a oceánech. Na rozdíl od soli pro solinátor, ale počítejte s výrazně vyšší koncentrací soli. Například pokud si chcete vyzkoušet, jak slané je Rudé moře, jehož salinita je v některých místech až 42 gramů soli na litr vody, museli byste nasypat do bazénu o rozměrech 7 x 4 metry a hloubce vody 1 metr zhruba 1,2 tuny soli. A to už je tedy pořádná porce, která se vám také prodraží, když víte, že 25 kg soli vás vyjde přibližně na dvě až tři stovky.
